Šedá zóna pojištění aneb 5 důvodů, proč peníze klientů často zůstávají na kontech pojišťoven

Neznalost všech nároků, chybné hlášení pojistné události, neoprávněné krácení pojistného plnění – to jsou jen úvodem některé z případů, kdy můžete jako osoba zasažená škodní událostí spadnout do takzvané šedé zóny pojištění.

1. Neznám všechny nároky spjaté se škodní událostí

Některé pojistné události jsou natolik komplikované, že se k nim váže celá řada nároků, o kterých nemusejí mít poškození vůbec tušení. Jedná se například o nezaviněné dopravní nehody, které nejčastěji řešíme prostřednictvím Poradny poškozeného.

Zde je nutné také dodat, že nároky se nemusejí vztahovat jen k člověku, který utrpěl danou újmu. Může nastat situace, kdy odškodnění náleží i dalším oprávněným osobám, obvykle nejbližším členům rodiny.

Z praxe: Michal byl vážně zraněn při dopravní nehodě. Pojistné plnění však nenáleželo pouze jemu, ale ve formě odčinění duševních útrap také jeho manželce a dvěma synům. Jednalo se o 1 200 000 Kč, které by bez našeho zásahu zůstaly nevyplacené – to znamená v šedé zóně pojištění.

2. Své nároky znám, ale nevím, jaká má být jejich výše

V situaci, kdy je klient o svých nárocích dobře informován, je napůl vyhráno. V další fázi řešení pojistné události, ale můžete dospět k tomu, že sami nedokážete posoudit, zda je získaná finanční kompenzace adekvátní škodě, kterou jste utrpěli.

Ať už se jedná o škodu na majetku nebo újmu na zdraví, výpočty nejsou zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Tabulky pojišťoven nebo vyčíslení nároků podle různých metodik mohou být pro laika takřka neřešitelnou úlohou.

Z praxe: Tereza se zranila při lyžování a úraz jí přivodil trvalé následky. Zatímco lékař pojišťovny je ohodnotil 22 % a tím částkou 120 000 Kč, náš znalec v oboru lékařství určil rozsah poškození na 26 %. Na první pohled nevelký rozdíl však činil dalších 100 000 Kč navíc, neboť podle pojistných podmínek bylo dosaženo druhého stupně progrese a výpočet byl učiněn z dvojnásobné pojistné částky.

3. Pojišťovna mi krátila plnění – neoprávněně

Ke krácení pojistného plnění mohou pojišťovny přistoupit hned z několika důvodů. Často se jedná o situace, kdy bylo u poškozených prokázáno požití alkoholu nebo omamných látek, došlo k zanedbání prevenční povinnosti nebo se prokáže, že škoda byla způsobena úmyslně. Při škodách na nemovitostech nebo v domácnostech je častým problémem podpojištění.

Ne vždy ale pojišťovna krátí pojistné plnění oprávněně. V některých případech je totiž potřeba prokázat, že například požití alkoholu mělo přímý důsledek na vznik škody. Známé jsou také případy, kdy dochází ke snížení finanční náhrady z důvodu amortizace nebo pojišťovna nevyrovná znehodnocení vozidla, ke kterému došlo po dopravní nehodě.

4. Při hlášení pojistné události jsem udělal chybu

Chyb, které můžeme udělat při hlášení pojistné události je vícero, a jednou z nich je také nesprávně popsaný úrazový děj, který je příčinou zranění, za nějž žádáme odškodnění.

Z praxe: Radim si poranil rameno při manipulaci s regály ve své garáži. Na pojišťovnu nahlásil, že jeho zranění vzniklo tak, že přesouval kovové regály z místa na místo. K jeho velkému překvapení však pojišťovna toto neuznala jako „úraz“. Museli jsme tedy společně doplnit popis tak, aby splňoval definici úrazového děje, která nám říká, že k úrazu musí dojít nezávisle na vůli poškozeného – působením krátkodobých, náhlých a násilných zevních vlivů. Získali jsme tak 40 000 Kč, o které by Radim přišel.

Příkladem v majetkovém pojištění je neúplný soupis poškozených věcí nebo jejich nacenění. Důležité je se také podívat, jaké máte v pojistné smlouvě stanovené pojistné limity na konkrétní věci, jako je například elektronika.

Klienti mohou dále zazmatkovat a v průběhu řešení pojistné události udělat zásahy, kterými ztratí právo na plnou náhradu škody. I proto doporučujeme naše zastoupení v průběhu celého jednání s pojišťovnou.

5. Neuhlídal jsem promlčecí lhůty svých nároků

Hlášení pojistné události je dobré provést co nejdříve je to možné, obecná lhůta je pak většinou deklarována na 30 dní. S jednotlivými nároky to ale může být daleko složitější a jejich promlčení je dalším nebezpečím, které vás může „vlastní vinou“ přivést do šedé zóny pojištění – tedy do situace, kdy vám nebude náhrada újmy vyplacena.

Jediný způsob, jak lze zabránit blížícímu se promlčení, je podat na viníka nebo na pojišťovnu žalobu. Nestačí tedy být s nimi pouze v komunikaci – to je jeden z největších omylů, se kterým se v praxi setkáváme. Klienti nebo i finanční poradci se domnívají, že komunikací se nárok promlčet nemůže, ale není tomu tak.